Tepelná izolace a vodotěsná izolace (hydroizolace)

Hydroizolace obecně

je látka, zabraňující vodě, která je ve všech skupenstvích pronikat na místa, kde ji nemáme rádi.
Z hlediska stavebního dělíme vodotěsné izolace - tedy hydroizolace na:
a) živičné - asfaltové
- dehtové
b) syntetické -plastové
- pryžové
c) polyetylenové
d) jíly
e) sklo
f) kovy

Vyhledání místa porušení hydroizolace bývá někdy obtížně řešitelný problém. Proto doporučujeme provést izolaci na celé podezřelé části střechy. Nedílnou součástí nástřiku hydroizolace je přednostní provedení nového vhodného oplechování.

Hydroizolace střech

Na střechy je možno používat pouze pěnu označovanou jako střešní.
Polyuretanová izolace není jen tepelná izolace. Je to i hydroizolace (vodotěsná izolace). Tato izolace je tvořena jednotlivými uzavřenými samostatnými buňkami, které vodu nepropouští. Tyto vodotěsné schopnosti jsou zaručeny a trvanlivé za podmínky vhodného sespádování hydroizolační krytiny.

Obecně platí, že na krytině PUR - na hydroizolaci by trvale neměla stát dešťová voda. Většinou je v technických informacích uvedena hodnota vodotěsné a tepelné izolace - 3% spád. Pěna vytváří bezesparou hydroizolační bariéru zajišťující dokonalou vodotěsnost a přitom efektivně a ekonomicky řeší i tepelnou izolaci.

Samotný vznik pěnové struktury je možno vysvětlit sloučením dvou složek s nízkou viskozitou. Jedná se o izokyanát a polyol. Tyto složky mezi sebou reagují a zvětšují svůj objem. Vzniklá pěna má objem až dvacetinásobku objemu původních složek. Zároveň vytváří strukturu s více než 98% podílem uzavřených buněk. Viz: mikrofoto polyuretanové struktury. Tímto se stává hmota prakticky nenasáklivá a tudíž vodotěsná - hydroizolační (přesto má však i schopnost difuze vodních par).